Naruto stál na kopci a pozoroval svou rodnou vesnici. Už šest a půl roku jí neviděl.
„Od našich dob se rozrostla,“ postavil se vedle něho První. Opět na sobě měli svoje černé pláště i s kápěmi.
„Ale pořád stejně silná,“ odvětil Čtvrtý.
„To se uvidí,“ namítl První. „Jestli přežijí, to co se na ně chystá.“
„Má dost dobrý ninjů,“ přidal se do hovoru Třetí. „A evakuační plán v případě napadení se už nejednou osvědčil.“
„Jo, zvlášť při chunninské zkoušce,“ potvrdil Naruto.
„To jsem vlastně zemřel, že ano,“ zadumal se Třetí. Zbytek se na něho podíval zvláštním pohledem a První se zeptal: „A kdopak tě zabil?“
„Orochimaru,“ odpověděl za něho Naruto.
„Ale,“ podivil se Druhý.
„Byl jsem na něho vždycky moc měkký,“ odtušil Sarutobi.
„Ale je ti jasný, že teď už ho musíme zabít,“ zeptal se s obavami Druhý.
„Naprosto,“ odpověděl Třetí a pevným pohledem se podíval na Konohu.

„Ibiki, jmenuj mi základní pravidla boje,“ ukázal na něho Iruka. Ale než stačil vůbec Ibiki otevřít ústa, zkroutil se v křeči na zem.
„Ibiki,“ vykřikl zděšeně Itachi a okamžitě se k němu sklonil. Ibiki ležel na zemi, zuby i oči pevně zatnuté a třásl se po celém těle.
„Už je to tady,“ vyrazil mezi zatnutými zuby. „Už přišli.“
„Kdo přišel,“ nechápal Iruka.
V tu chvíli otevřel Ibiki svoje pevně zatnuté oči a všem se naskytl pohled na červenou barvu.
„Ti, co mají smlouvu se smrtí, jsou tady,“ zachrčel a omdlel.
V ten samý okamžik se budova otřásla v základech. Iruka polekaně zvedl hlavu a hned mu došlo, že jsou napadeni.
„Všichni se postavte do dvojic,“ začal je okamžitě pobízet. „Vesnice byla zřejmě napadena. Musíme jít do krytu.“

„Tsunade-sama,“ vletěla do její kanceláře jako velká voda Shizune. „Byli jsme napadeni.“
„Kým,“ ptala se a už stála.
„Orochimaru,“ odvětila Shizune.
„Ten bastard,“ zavrčel Jiraiya, který tam byl taky. „Tentokrát ho už musíme zabít.“
„Shizune, svolej všechny bojeschopné jouniny, chunniny i geniny,“ začala vydávat rozkazy. „A taky ANBU a Sasukeho a spol.“
„Rozkaz, Pátá,“ odběhla splnit rozkazy.
„Tsunade, je ti jasné, že už se ho musíme zbavit,“ ptal se jí Jiraiya.
„Úplně,“ přikývla. „Ale nejdřív vesničané a pak Orochimaru.“

„Už to začalo,“ zkonstatoval Druhý při pohledu na Konohu. Všech pět jejích bran bylo pod útokem obrovských hadů, kteří ničili, na co přišli.
„To bude Orochimaru,“ nadhodil Třetí.
„Jdeme,“ rozkázal Naruto.

Sasuke společně s Gaarou a ostatními ninji z jejich domů už stáli v plné bitevní zbroji na střeše budovy Hokagů a čekali na rozkazy.
„Jak už všichni pochopili, byli jsme napadeni,“ začala Tsunade, oblečená v bojovém stylu Hokagů.
„Kdo to je,“ ptal se Kakashi, ale asi věděl odpověď.
„Orochimaru,“ odpověděl Jiraiya.
„Ten bastard,“ zavrčel Sasuke.
„Plně sdílím tvůj názor,“ přidal se Kakashi. „Jaký je plán?“
„Zastavit invazi a bráni Konohu, a pokud bude možnost zabít toho bastarda,“ začala Tsunade.
„To nebude nutné,“ ozvalo se za ní. Všichni překvapeně vzhlédli a nevěřili vlastním očím. Na hlavách Hokagů stálo pět postav zahalených v černých pláštích a s kápěmi přes obličej.
„Cože,“ nechápala Tsunade.
„My se o ně postaráme,“ začal První, který stál na své podobizně.
„Vy chraňte vesničany,“ přidal se Třetí stojící na své hlavě.
„Kdo jste,“ ptal se Kakashi.
„To zatím nepotřebujete vědět,“ namítl Druhý a se zájmem si prohlížel svou sochu: „Hmm, to není špatné.“
„Stačí vám vědět, že jsme přátelé,“ přidal se do hovoru Naruto, který klečel před svým otcem, a společně stáli na jeho podobizně.
„Postarejte se o jejich ninji, ale ti hlavní patří nám,“ promluvil Čtvrtý a s tím se dali do pohybu.
Nikdo z okolo stojících nezaznamenal, že by se některý z nich pohnul, ale najednou byli hlavy Hokagů prázdné.
„Pátá,“ otočila se na ní Shizune.
„Nevíme, kdo to je. Vaším úkolem je zastavit nepřítele,“ rozhodla nakonec. „Běžte!“

„Myslíš, že nás poslechne,“ ptal se bratra Druhý.
„No, jak jí znám tak ne,“ odvětil se smíchem První. „Tsunade byla vždycky moc tvrdohlavá.“
„Akorát nám budou překážet,“ odtušil Naruto.
„Tak kdo chce koho,“ ptal se zájmem Třetí. „Já osobně si zamlouvám Orochimara.“
„Já si vezmu Uchihu, mám s ním nevyřízený účet,“ přidal se Naruto a Kyuubi mu v hlavě potěšeně zavrčel.
„Dobře, já a Čtvrtý si vezmeme Paina,“ řekl První. „Nevíme, co od něho můžeme čekat.“
„A na mě zbyl čtyřočko,“ uzavřel debatu Druhý. „Lovu zdar.“
A rozdělili se.

Orochimaru stál na hlavě svého hada a potěšeně se rozhlížel kolem poté zkáze, kterou způsobil. Věděl, že spojením s Uchihou se mu vyplatí, i když ho neměl moc rád.
„Zajímalo by mě, jak si vede Kabuto,“ řekl si tak pro sebe.
„To tě nemusí zajímat,“ ozvalo se vedle něho.
Překvapeně se podíval na tu osobu a hned mu došlo, že to bude jeden z těch, o kterých mu vyprávěl Madara.
„Ale jakápak to milá návštěva,“ zašklebil se svým hadím obličejem.
„Tady jsi skončil, Orochimaru,“ pronesla ona osoba. „Zemřeš, tam kde ses narodil.“
„My se známe,“ ptal se zájmem sanin.
„To víš, že ano,“ odvětil Třetí a na chvíli si odkryl obličej.
„Ale ty jsi přece mrtvý,“ nechápal Orochimaru, když uviděl obličej svého učitele, kterého už zabil.
„Vrátil jsem se pro tebe,“ usmál se na něho a znovu si schoval tvář.
„To se ještě uvidí,“ zašklebil se.
„Tentokrát tady nemáš Prvního a Druhého, aby ti pomohli,“ odsekl mu Třetí.
„Na tebe, ty starej papriko, stačím sám,“ začal se vztekat Orochimaru.
„Uvidíme,“ odtušil Třetí a pokynul mu rukou: „Tak pojď!“
A rozpoutala se krutá bitva.

Orochimaru posílal na Třetího svoje hady a ten je úžasnou rychlostí ničil. Za ty roky co byl zpátky ve světě živých, se mu jeho bojové schopnosti zlepšili, možná to bylo i tím, že byl mladší. Teď si vyvolal Enmu a ten se okamžitě, při pohledu na Orochimara, přeměnil na bojovou hůl. Orochimaru vytáhnul z krku svůj meč a začal boj se zbraněmi.
„Na víc se nezmůžeš,“ posmíval se mu Třetí.
„Moc mluvíš,“ ušklíbl se sanin.
Pohybovali se neuvěřitelnou rychlostí, až jejich zbraně působili rozmazaným dojmem. Pak udělal Sarutobi schválně chybu a odkryl se tím. Orochimaru toho okamžitě využil a ani nevěděl, že mu vlezl do pasti. Meč projel ramenem Třetího a klesl na kolena.
„Vidíš, co jsem ti říkal,“ zasmál se nad ním Orochimaru.
„A já ti říkám, že pořád podceňuješ protivníka,“ odvětil Třetí. „Zapomněl jsi na jednu důležitou věc.“
„Ano, a na jakou,“ ptal se s úšklebkem na obličeji.
„Já už jsem přece mrtvý,“ odpověděl a bleskovým pohybem zarazil Orochimarovi do srdce svůj kuneai.
„Ty,“ zavrčel Orochimaru a vyprskl krev.
„Jak jsem ti říkal, podcenil jsi protivníka,“ a díval se, jak z jeho bývalého žáka vyprchává život.
„Potkáme se na druhé straně,“ zavrčel Orochimaru a vydechl naposledy.
Třetí se se smutným pohledem podíval na žáka: „Jeden pryč, tři zbývají.“
A pak se vydal podívat na bitvy svých druhů.

Mezitím dole ve vesnici, likvidovali ninjové Skryté Listové ninji ze Zvučné.
„Takhle dobře jsem se už dlouho nebavil,“ zašklebil se na Saie Kiba a vrhl se na soupeře. Sai jenom zakroutil hlavou a vyvolal další zvířata.
Nedaleko od nich bojovala Sakura se Sasukem. Stáli zády k sobě a útočili na nepřítele.
„Doufám, že jsou děti v pořádku,“ strachovala se Sakura.
„Neboj, jsou s Irukou,“ uklidňoval ji Sasuke a přitom musel držet na uzdě svou pečeť. Dlouho už jí nepoužíval a teď by se chtěla projevit.

Druhý skákal ze střechy na střechu a hledal svého soupeře, Kabuta. Pak ho uviděl. Zrovna svou chakrou porcoval někomu ruce. Druhý se moc dlouho nerozmýšlel a vrhl se na něho. Složil ruce do několika pečetí a podobně jako Gamabunta vystřelil na Kabuta několik vodních kulek.
Ten zpozoroval nepřítele na poslední chvíli a tak tak se vodě vyhnul. Vyskočil na svého hada zvědavě si Druhého měřil.
„Kdopak jsi,“ ptal se ho.
„Tvoje noční můra,“ odsekl Druhý a připravoval se na boj.
„Ale ty nevypadáš jako plyšový medvěd,“ ušklíbl se na něho Kabuto.
Druhý chvíli překvapeně mlčel, ale pak: „A konečně někdo se smyslem pro humor.“
„Tak začneme,“ zeptal se ho znovu.
„Jak je libo,“ uklonil se mu Druhý a vyvolal vodní stěnu, která se převalila přes hada, ale Kabuto dál klidně stál na hadí hlavě a tvářil se jakoby nic.
„Všechno,“ usmál se Kabuto. „Tak teď jsem na řadě já.“
A had zaútočil. Druhý nestačil tak rychle zareagovat a had ho chytnul jazykem kolem těla.
„Okamžitě mě pusť, ty přerostlá žížalo,“ vztekal se své chybě.
„Jak je libo,“ odvětil klidně Kabuto a had mrštil Druhým směrem do vesnice.
Druhý proletěl stěnou domu a zanechal za sebou pěknou spoušť. Kakashi s Gaie, kteří zrovna zabili své protivníky, se překvapeně ohlédli.
Druhý se pomalu zvedal a vrčel si pro sebe: „Já toho brejlovce připíchnu k té jeho žížale jako motýla.“
Ti dva se na sebe jenom podívali a pokrčili rameny, nevěděli, o co jde. Ale než se stačili zeptat, Druhý už byl pryč.
Doskákal zase zpátky ke Kabutovi a tentokrát to zkusil jinak. Udělal si klona a ten zavřel pomocí svého jutsu hada do obrovské vodní koule a rozdrtil ho. Kabuto na poslední chvíli z něho seskočil a teď stál na hradbě a díval se na Druhého. Ten věděl, že Kabuta vodní koule neudrží, kvůli jeho precizní práci s chakrou a snažil se v rychlosti vymyslet něco jiného. A pak ho to napadlo.
Udělal po sobě několik rychlých pečetí a Kabuta sevřela do nitra vodní koule. Druhý k ní ihned přiskočil a v ruce se mu formovala chakra. Vypadalo to jako rasengan a přitom to rasengan nebyl. Naučil ho to Minato a on toho mínil teď využít. Obrovskou silou vrazil svou ruku do koule a zabořil mu ji do hrudi. Kabuto šokem otevřel ústa a voda mu okamžitě natekla dovnitř. Začal se dusit a navíc mu do těla vnikala nepřítelova chakra trhala jeho vlastní oběhový systém na kusy. Nebylo úniku.
Druhý vytáhnul ruku a díval se jak Kabuto umírá. Netrvalo to dlouho a Kabuto byl mrtvý, stejně jako jeho mistr.
„Tak to bychom měli,“ zašklebil se Druhý a rozhlédl se kolem. Uviděl, že Třetí si to šine směrem k němu a došlo mu, že už asi Orochimara zabil: „Takže už jenom dva. Na to se podívám.“

to be continue

13.08.2008 14:17:28
morituri
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one