takže další dílek je na světě a doufám, že se bude líbit :-D

Kakashi se otočil od probíhající bitvy s Kabutem a naskytl se mu velmi zvláštní obrázek. Uviděl Orochimara, který stál asi pět metru od Sasukeho. Ten na něho mířil svojí katanou a u levé nohy se mu choulila Kushina. Překvapeně zamrkal a skutečně nevěřil vlastním očím.

„Copak se to tam děje,“ zamyslel se, ale i přesto se pozorností opět vrátil k poměřování sil mezi Kabutem a Sakurou. On se Saiem stáli bokem, jelikož kdyby se připletli Sakuře do cesty, mohli by to odnést taky menším zraněním. V tom lepším případě.

Hatake pozorně sledoval dění, a i když oba na sebe ještě stále útočili plnou silou a hlavně s velkým odhodláním, bylo vidět, že už jim pomalinku docházejí síly. Prodlevy mezi jednotlivými údery začínali být čím dál delší.

Oba, jak Sakura tak Kabuto, stanuli znovu naproti sobě a zhluboka oddechovali a měřili se nenávistnými pohledy.

„Jsi dobrá,“ složil jí poklonu Kabuto. „To tě určitě učila Tsunade-sama, že ano?“

„Přesně tak,“ ušklíbla se Sakura. „Ale musím uznat, že ani ty nejsi zas tak špatný.“

„Děkuji,“ usmál se a znovu vyrazil do útoku. Sakura to ovšem čekala a uskočila stranou, takže Kabuto neškodně proletěl kolem. Ale samozřejmě, že Kabuto něco takového čekal a z otočky vykopnul nohu směrem na Sakuřin obličej. Ta zareagovala pozoruhodně rychle a stihla si před obličejem zkřížit ruce, aby si ochránila tvář. Kabutova noha tedy sklouzla neškodně po rukou, ale Sakura tím využila svojí šanci a provedla protiútok. Chytila ho za šlapku a hodila s ním vší silou na protější stěnu. Naneštěstí se Kabuto stačil ve vzduchu přetočit a dopadl na stěnu nohama na před, takže zastavil svůj let velmi efektně. Chvíli seděl na stěně jako pavouk, zvažujíc další postup, ale k tomu se už nedostal, jelikož ho překvapilo dění na druhé straně místnosti.

 

Orochimaru se díval zvláštním pohledem na Sasukeho, který na něho mířil svojí zbraní, a přemýšlel, co udělat dál. Nechtěl přijít o mladíkovo tělo, ale zase na druhé straně ta dívka taky nevypadala špatně. Dál se v myšlenkách nedostal, musel totiž uskočit z cesty blesku, který se vzal bůhví odkud. Až teď si všimnul, že se nebe podivně zatáhlo a že bylo vidět mírné jiskření mezi mraky. Sjel pohledem na Sasukeho a uviděl, že mu oči žhnou červeným jasem.

 

Uchiha se díval na svého mistra a došlo mu, že teď už nemůže nic z toho, co udělal, vzít zpátky. Rozhodl se ve chvíli, kdy Narutovi teda Kushině hrozilo smrtelné nebezpečí. Ne že teď by z toho byli venku. Povzdychl si a na malinkou chvíli přivřel oči, které se pak otevřely a zářil v nich sharingan. Koutkem oka zaznamenal, že Kushina se postavila znovu na nohy a stanula po jeho boku. V obličeji se jí zračilo odhodlání, které znal i u Naruta, ale i tak viděl, že si odlehčuje pravou nohu.

Vrátil tedy svou plnou pozornost na Orochimara a aniž by to dal na sobě znát, začal vyvolávat jednu z technik. Nebe se nad nimi zatáhlo temnými mraky a ve vzduchu bylo cítit elektrické napětí. Všechno tedy bylo připraveno pro další bitvu.

 

Když se Kushina postavila, okamžitě zaznamenala, že se Sasuke připravuje k nějaké technice. Nemohla se tudíž nechat zahanbit. Soustředila se, cítila vítr všude kolem sebe, a tudíž cítila i větry vanoucí z dálek. Hledala a zkoumala větry, až našla ten, který by se jí hodil nejvíce. Vší silou mysli se na něho soustředila a donutila ho změnit svůj směr. Blížil se teď k místu jejich bitvy, ale byl ještě daleko a bude chvíli trvat, než se dostane až sem. Musela tedy přijít na způsob, jak zabavit hadího sannina na tak dlouho, jak bude potřeba. Mrkla koutkem oka po Uchihovi a doufala, že jeho technika taky nepotřebuje určitý čas na přípravu. Z jejich myšlenek jí vtrhl, až zvuk úderu blesku.

 

Sasukeho technika dosáhla svého vrcholu, tudíž na nic nečekal a vrhl svou sílu po Orochimarovi. Z mraků vystoupil blesk a udeřil do místa, kde stál nepřítel, ale ten bohužel v poslední chvíli dokázal zareagovat a vyhnout se tak úderu, který by ho mohl zabít. Udeřil znovu a sannin se znovu vyhnul.

Už se chystal vyrazit proti Orochimarovi ručně, ale zadrželo ho Kushinino zašeptání: „Ještě ho chvíli takhle proháněj, za chvíli to tady bude.“

Nedal nijak najevo, že by její slova zaslechl, aby nedal Orochimarovi nějaké podezření, o tom že se domlouvají na plánu útoku, ale přesto povolil napnuté tělo, připravené k akci. Sám byl zvědavý, co ta dívka zamýšlí.

 

Ještě chvíli nechal dopad blesky na zem, když najednou ucítil mírné ochlazení. Hodil boční pohled na Kushinu a uviděl, že ušklíbá, takže usoudil, že toto je její práce, ale i tak dál odváděl Orochimarovu pozornost svými blesky.

„Připrav se, za chvíli to začne,“ uslyšel po chvíli.

 

Najednou byla kolem nich mlha. Hustá a nepropustná, ale i tak měl pocit, že v ní rozeznává nějaké obrysy. I když s určitostí by neřekl, zda je to Orochimaru či kámen nebo nedej bože Naruto.

„A v tomhle mám jako zaútočit,“ zavrčel nahlas.

„Buď potichu,“ ozvalo se vedle něho dívčím hlasem. „Zvuk se nese pořád stejně.“

„Ale já absolutně nic nevidím,“ odsekl vztekle.

„Aha promiň,“ uslyšel její bublavý smích. „Zapomněla jsem na to. Já vidím úplně normálně. Hned to napravím, ale počkat vždyť máš sharingan. V téhle mlze bys měl vidět.“

„Pch,“ odfrknul si, ale zkusil se soustředit více na svůj sharingan.

„Tak schválně, kolik vidíš prstů?“

Sasuke se otočil směrem, kde tušil Kushinu a nevěřil vlastním očím. Ne jenže viděl, kolik ukazuje prstů, ale viděl i celou její postavu. Sice se mu trochu v obrysech ztrácela, ale i tak ji viděl celkem dobře.

„Tak vidíš,“ usmála se na něho. „Máme výhodu.“

„Tím bych si nebyl tak jistý,“ opáčil Sasuke. „Používá přece hady a ti mají jiný velmi vyvinutý orientační smysl.“

„Ech.“

„Jazyk, ženská.“

„Tohle oslovení si vyprošuju,“ odsekla pro změnu Kushina, ale i tak věděla, že mluví pravdu. Hadi mají sice slabý zrak, ale vynahrazují to velmi dobře senzory na jazyku, které dovedou rozeznávat překážky v okolí.

„Tohle mě nezastaví,“ ozvalo se z mlhy a poměrně blízko.

„Nemáme čas na vymýšlení nějaké techniky,“ usekla debatu Kushina. „Prostě se na něho vrhneme, všechno co máme. “

Než to dořekla, už jí v dlani rotoval rasengan a v očích se jí rudě zalesklo. Sasuke se jenom ušklíbl a složil ruce do několika pečetí a kolem rukou se mu objevily malinkaté výboje elektřiny.

 

Kabuto zůstal stejně jako ostatní tři členové Konohy zírat na tu mlhu, která se tam objevila jen tak z čista jasna.

„Co se to děje,“ zaznělo ze strany, kde stál Kakashi se Saiem.

„To musí být nějaká technika,“ usoudila Sakura, která úplně zapomněla na Kabuta a jejich spor.

Chvíli se nic nedělo, ale najednou se začaly ozývat rány a údery a bílým oparem prosvítala červená, chvílemi zelená a pak dokonce i žlutá barva. Všem to připadalo, jako by se tam objevovala a zase mizela duha. Lom světla v tomto podání byl opravdu krásný a působivý.

„To je nádhera,“ ujelo Sakuře.

„Ale je vám jasné, že to jsou asi nějaké techniky,“ ozval se Sai.

„Hmm,“ zamrčel Kakashi.

Najednou začalo v mlze převládat červené barvy a ozvalo se táhlé zavití. Nedalo se odhadnout, zda bylo bolestné, ale nahánělo husí kůži po celém těle.

„Co myslíte, že to bylo,“ zeptala se roztřeseně Sakura.

„Nevím,“ odvětil Kakashi, ale svůj pohled z mlhy nespustil.

 

Zvedl se vítr a roztrhal mlhu na cucky, postupně tak odhaloval děsivou scénu všem okolo stojícím.

„Panebože,“ zašeptala Sakura vyděšeně.

Před nimi pomalinku objevoval Sasuke, který měl na několika místech hrudi sečná zranění a hrudník se mu zdvihal a klesal velmi rychle. Ale co bylo nejhorší, ten výraz ve tváři. Byl přímo vražedný, čemuž dodával na hrůzostrašnosti i podivný lesk v očích. Po chvíli se z mlhy vynořila i Kushina, která stála hned vedle Sasukeho, ale natočená mírně na bok. I z dálky byly vidět červené krvavé oči, prodloužené zuby a nehty. Ve tváři měla uspokojení nad sebou samou, ale co překvapilo Sakuru, Kakashiho a Saie nejvíc, byly zakrvácené nehty, ze kterých krev odkapávala na zem a tvořila kaluž. Druhá se tvořila o metr dál z krve stékající ze Sasukeho katany.

„To je … ,“ vydechl nevěřícně Kakashi. Ani se nesnažil skrýt své překvapení. Před nimi stáli vražedné stroje, místo Kushiny a Sasukeho.

Mlha se rozestoupila ještě víc a odhalila všem okolo stojícím, na co se upíraly pohledy těch dvou. U jejich nohou leželo něco spáleného.

„Orochimaru-sama,“ zašeptal nevěřícně Kabuto při pohledu na tu ohořelou bistu, která kdysi byla člověkem. Teď nejvíce připomínala upečené zvíře.

Sakura si přitiskla ruce k ústům a nevěřícně se na ty dva dívala. To že zabili Orochimara, by ještě pochopila, ale ty jejich výrazy spokojenosti byly nad její možnosti.

„Kushino, Sasuke-kun,“ zašeptala.

Oba jako na povel zvedli hlavy a ukázali svým týmovým kolegům červené oči. U jednoho oči démona u druhého oči prokletého klanu. Ale jedno měli společné.

Smrt.

to be continue
12.02.2009 14:40:30
morituri
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one