„Budete bydlet u nás,“ prohlásila Sakura pevným hlasem, který nesnesl námitky.
„Ech,“ zmohl se na citoslovce Naruto po chvíli vyjeveného zírání.
„Cože,“ přidal se k němu Sasuke.
Všichni tři seděli v nemocničním pokoji, jelikož Sasukeho nechtěli doktoři jen tak pustit. A tak Naruto společně se Sakurou chodili aspoň na návštěvy. Nutno ještě dodat, že Sasuke po bouřlivé výměně názorů s Narutem, už se stačil z nešťastné události v jeho rodině, celkem vzpamatovat.
„Budete bydlet u nás,“ zopakovala svoje slova a přemýšlela, jestli omylem nevlezla na uší oddělení.
„A proč,“ nechápal pořád Naruto. Měl svůj byt a byl spokojený. Nikdo ho nekomandoval, jak si někdy ti dva stěžovali. A tak proč by to měl teď měnit?
„Protože jsem to řekla,“ zasvítily jí oči a oba radši rychle přikývli na znamení souhlasu, ale v duchu prosili boha o slitování.
Po chvíli promluvila Sakura znovu: „Když jsem to navrhovala matce, tak jsem měla strach, že se jí to nebude líbit. Ale ona se jenom chvíli na mě dívala beze slova, pak si sedla a z očí jí začaly téct slzy.“
„Proboha proč,“ zeptal se Sasuke. „Nejsme zase tak strašní.“
„To ne,“ usmála se. „Jenom mi řekla, že vždycky chtěla mít víc dětí, ale po mě už nemohla mít děti. Takže to co jsem jí řekla, jí strašně rozesmutnilo, ale zároveň i rozradostnilo.“
„Aha,“ řekli ti dva naráz, podívali se po sobě a oběma se v duchu vybavilo: „Ty ženský!“

„Vítejte doma,“ přivítala je Sakuřina matka, když je z nemocnice dovedli k nim domů. „Není to nic moc, ale odteď to bude váš domov.“
Sasuke s Narutem se na sebe podívali, vzali si svoje tašky s oblečením a ostatními věcmi a vešli za ní.
„Budete mít společný pokoj,“ vysvětlovala jim cestou. „Doufám, že vám to moc nevadí?“
„Ne to je dobrý,“ zahuhlali společně.
Sakuřina matka si povzdechla a pak řekla: „Já vím, že to pro vás bude těžké, ale Sakura vás má moc ráda, jako bratry, takže se snažte aspoň kvůli ní.“

„Sakuro,“ objímal sedmiletý Sasuke svojí kamarádku, která mu usedavě plakala v náručí. Naruto stál hned vedle nich a i jemu se v očích objevily slzy.
„Je mi to líto,“ řekl Třetí. Všichni tři totiž byli v kanceláři Hokageho Skryté Listové a museli si vyslechnout špatné zprávy. „Bohužel vaši rodiče přišli o život během útoku nepřátelských ninjů na vesnici.“
„To snad není ani možný,“ posmrkl si Naruto. Bydlili společně se Sakuřinými rodiči jenom rok, ale za tu dobu si oba zvykli na rodinu kolem sebe. A teď o ni znovu přišli.
„Jakoby nás někdo proklel,“ řekla Sakura mezi vzlyky.
Třetí je sledoval smutným pohledem, už prožil na zemi mnoho let, ale teď najednou nevěděl, co říct. Stáli tam před ním tři smutné uzlíčky neštěstí a přitom to byli poslední potomci, kdysi slavných rodů.
Naruto Uzumaki-Namikaze syn Čtvrtého Hokageho se stal posledním z rodu, díky obětavosti rodičů pro vesnici.
Sasuke Uchiha poslední člen, kdysi silného a uznávaného klanu Uchiha. Stal se sirotkem, díky nenávisti, se kterou někdo zabil celou jeho rodinu.
Sakura Haruno nejchytřejší dítě ve vesnici, patřící do rodu, který v minulosti pomáhal založit Konohu, ale také rychle zapomenutého. Rodu, který se ztenčil na jednoho člena.
Sarutobi si je ještě chvíli měřil pohledem a přemýšlel, co si na ně ještě osud připravil.

Sasuke se vrátil z minulosti do přítomnosti a přemýšlel, jestli se z nich stalo, co se z nich stalo, právě díky těm ranám osudu. Změnili se všichni tři, už nebyli těmi malými dětmi, teď už z nich byli chunnini s velkým potencionálem.
Podíval se na Naruta, který se opíral o zábradlí, a pozorně si ho prohlédl. Nechal si narůst vlasy až po ramena, takže podoba se Čtvrtým se nedala zapřít, kdyby nad jeho původem někdo pochyboval. Na svět se stále díval tím blankytně modrým pohledem, který se za ta léta a strasti, kterými prošli, vůbec nezměnil.
„Co se děje, Sasuke,“ zajímal se Naruto, když si všimnul jeho upřeného pohledu.
„Ale,“ zavrtěl se Sasuke. „Jenom jsem vzpomínal na dětství.“
„No jestli tomu říkáš dětství,“ pokrčil rameny Naruto.
„Taky pravda,“ povzdychl si Uchiha. Tím ovšem zase on přilákal Narutovu pozornost. Vyrůstali vedle sebe, ale až teď mu přišlo, že se Sasuke změnil. Pravda stále měl tmavé krátké vlasy, které mu vzadu roztomile trčely, a černé oči. Ale které ovšem ztratili svůj dětský pohled na svět a vše brali s ledovým klidem.
„Změnil jsem si i já,“ přemýšlel v duchu Naruto.
Oba byli tak zabraní do svých úvah, že neslyšeli, jak se vrací Sakura. Probralo je až její slova: „To by mě zajímalo, co se zase stane, že se oba tváříte takhle.“
Oba s trhnutím zvedli hlavy a podle obličejů se dalo říct, že jí vůbec nepochopili. Povzdychla si a opřela se o zábradlí mezi nimi. I ona vyrostla, už nebyla tou malou holkou, kterou museli oba chránit. Vyrostla v silnou mladou dívku. Vlasy stále nosila krátké, částečně kvůli praktičnosti, částečně proto, že jí oba v nestřeženou chvíli řekli, že jí to takhle slučí víc. Svoje zelené oči schovala za víčka a znovu si povzdechla.
„Jak dopadl,“ zeptal se po chvíli Naruto.
„Tak jak měl,“ odsekla Sakura.
„Aha,“ polknul Naruto ztěžka.
„Kde se zase courá ten Kakashi,“ zavrčel Sasuke. „Nechápu, proč aspoň jednou nemůže přijít včas.“
„Mám takový pocit, že ani na svůj pohřeb by nepřišel včas,“ usmála se Sakura.
„Já spíš nechápu, proč tě trénuje, když máš svého senseie,“ utrousil Naruto.
„Jelikož mám sharingan a já se ho musím naučit ovládat,“ odvětil Sasuke snad už po sté.
Chvíli všichni tři mlčeli, ale nakonec tohle ticho přerušila Sakura: „Spíše nechápu, proč si vybrali právě nás.“
Oba mladíci věděli moc dobře, o čem mluví. I oni si občas položili tuhle otázku.

„A proč my,“ nechápal Sasuke a díval se s úctou na ty tři nejznámější ninjy ve vesnici. Seděl společně s Narutem a Sakurou v soukromých prostorech Třetího a abychom řekli pravdu, moc nadšeně z toho nevypadali. Uplynulo pár let od smrti Sakuřiných rodičů, všichni tři už odmaturovali a čekali, až jim bude přidělen nějaký jonin, aby je dál trénoval.
Přímo naproti nim seděli tři legendární sannini – Tsunade, lékařský ninja, Jiraiya, jinak řečený zvrhlý poustevník a samozřejmě Orochimaru, bílý had. A pečlivě si ty tři prohlíželi.
V místnosti byli ještě další dvě osoby. Třetí Hokage a Hatake Kakashi.
„Máte dobré předpoklady,“ vysvětlil několika slovy Orochimaru.
„Velice stručné,“ utrousil Naruto a statečně se na ně díval.
Orochimaru se otočil na Jiraiyu a řekl: „Je stejně oprsklý jako ty.“
Zvrhlý poustevník se však jenom usmál a nic na to neřekl.
Slovo si teď vzal Třetí: „Už jste odmaturovali a stali se z vás gennini. Tady Kakashi bude váš učitel a bude vás doprovázet na misích.“
„Tak na co jsou tady ti tři,“ nechápal Sasuke a mávnul rukou k sanninům.
Tsunade se na ně usmála a řekla: „My vás budeme trénovat.“
„Prosím,“ zeptala se Sakura a nevěřila vlastním uším.
„No jak jsem řekla,“ ujišťovala jí Tsunade. „Vybrali jsme si vás ze všech maturantů a rozhodli jsme se pro vás.“
„Aha,“ pronesl Naruto klidně. Teď už se na ty tři díval s podezřením v očích.
„Ty jsi mi nějaký nevěřící,“ zasmál se Jiraiya.
„Mám proč,“ odsekl Naruto.
„Naruto,“ okřikla ho Sakura a hned mu jednu ubalila. Tento čin ovšem rozesmál všechny tři sanniny, až se za břicho popadali.
„Ježíši, ta podoba,“ smál se Jiraiya.
„Celá Tsunade,“ přidal se Orochimaru a utíral si slzy smíchu.
Třetí ignoroval jejich veselí a sklonil se k dětem: „Proto si vás vybrali, připomínáte jim sebe.“
„Aha,“ pronesli ti tři společně a s podezřením se na ně dívali.

to be continue
31.10.2008 07:43:55
morituri
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one