Strach z odhalení je mnohdy větší, než strach sám.

„Tsunade-sama, jak jsou na tom,“ ptal se Kakashi a stál spolu s Pátou a Shizune u postelích, ve kterých leželi Sakura a Sai.
„Z toho nejhoršího jsou venku,“ uklidňovala ho Shizune, ale i ona si dělala starosti.
„Díky bohu,“ ulevilo se Kakashimu a s povzdechem se sesunul na židli stojící vedle postelí. Před dvěma hodinami se vrátil ze své mise, ještě se doma nestačil ani osprchovat a už mu sdělovali tyhle špatné zprávy. Jeho tým byl napaden a Naruto se ztratil.
„Myslíte, že to byli Akatsuki,“ nadhodil jen tak do větru.
„To nám s jistou řeknou, až se proberou,“ vzdychla si Tsunade a zadívala se pozorně na svojí studentku. „Ale myslím, že to tak bude.“
„Naruto,“ zeptal se s nadějí v hlase.
„Není po něm ani stopa,“ zakroutila hlavou Shizune.
Kakashi jenom sklopil hlavu. Další z jeho týmu. Sasuke odešel dobrovolně, a teď i Naruto se stal obětí únosu a nikdo nevěděl, kde ho hledat.
Ozvalo se zaklepaní na dveře a dovnitř opatrně nakoukla Ino.
„Pátá můžeme,“ zeptala se a na její povolení otevřela dveře dokořán. Za ní stál zbytek jejího týmu a i členové dalších dvou týmu – tým Gai a tým Kurenai. Všichni se nahrnuli dovnitř a na jejich tvářích byla vidět obava o jejich přátele.
„Jak jim je,“ zeptal se za všechny Neji.
„Jsou mimo nebezpečí,“ řekla Shizune znovu, to co před chvílí říkala Kakashimu.
„Byli jsme se podívat na místo bitvy,“ nadhodil Shikamaru.
Tsunade stočila svůj pohled na něho a zeptala se: „A našli jste něco?“
Shikamaru jenom beze slova strčil ruku do kapsy a vytáhnul z ní zakrvácený cár látky. Pátá si ho od něho vzala a okamžitě poznala oranžovou barvu. Barvu Narutova oblečení.
„Takže už není pochyb,“ nadhodil Kakashi.
„Akatsuki,“ souhlasil Shikamaru.
„Kdy se vydáme po stopě,“ zeptal se Kiba a Akamaru souhlasně štěkl.
„Už je pozdě,“ zakroutil hlavou Neji.
Kiba se na něho otočil a spolu s Leem se zeptali: „A to ho jako necháme v jejich pařátech?“
„Nevíme, kde začít,“ začal Neji, ale i na něm bylo vidět, jak ho to ničí. Lee se nadechoval k další větě, ale přerušil ho ženský hlas.
„V nemocnici má být klid,“ ozvala se ztrhaně Sakura.
„Sakuro,“ vydechli všichni šťastně.
Dotyčná se pokusila posadit, Hinata jí okamžitě přispěchala na pomoc. Po chvíli už uvelebená na hoře polštářů vyprávěla, co se vlastně stalo.
„Nevím, co mu řekl, ale Naruto se začal okamžitě měnit, “ zarazila se. Ostatní přece nevěděli o Narutovi a Lišce.
Pátá, když to uviděla, se nadechla a řekla: „Myslím, že přišel čas jim to říct.“
„Co nám říct,“ nechápal Kiba a těkal pohledem z jednoho na druhého.
„Všichni víte, že před šestnácti lety obětoval Čtvrtý Hokage svůj život a zapečetil Kyubbiho do právě narozeného dítěte,“ začala Tsunade vyprávět Narutův příběh, těm nejbližším, které měl. „V ten den se ustanovil i nový zákon.“
„Zákon,“ nechápal Chouji.
„Zákon, že nikdo nikdy nesmí říct tomu dítěti o jeho osudu,“ pokračovala Tsunade. „A ani dětem jeho věku. Bylo to přání Yondaimeho.“
„Takže tím chcete říct,“ pokračovala Tenten.
„Tím chci říct, že to dítě žije i dnes,“ vzala si Pátá zpátky slovo. „A tím dítětem je Naruto.“
V místnosti se rozhostilo naprosté ticho. Všichni překvapeně zírali na Tsunade a ostatní, kdož byli zasvěceni do tohoto tajemství.
„Stejně jako Gaara,“ řekla Sakura. „I Naruto v sobě nosí démona a právě proto po něm Akatsuki jde.“
„Ty jsi to celou dobu věděla,“ zeptala se Ino.
„Ne od začátku,“ zakroutila hlavou. „Přišla jsem na to až o mnoho let později, když Naruto odešel s Jiraiyou na trénink.“
„A Naruto to ví,“ zeptal se pro jistotu Shino.
„Ano ví,“ promluvil ode dveří další mužský hlas. Všichni se otočili a ve dveřích uviděli stát Iruku. „Dozvěděl se to před čtyřmi lety za dost vypjaté situace.“
„Vypjaté situace,“ nechápal Lee.
„Tenkrát Naruto neodmaturoval v řádném termínu,“ usmál se Iruka a vrátil se ve vzpomínkách zpátky do té noci. „Byl z toho dost skleslý a toho využil Mizuki, v té době jsem myslel, že to je můj přítel, ale už tehdy byl zkažený. Přesvědčil Naruta, aby ukradl zakázaný svitek a naučil se z ní jednu techniku. Ve vesnici to ovšem způsobilo obrovský zmatek, všichni jounini ho hledali. Naštěstí jsem ho našel já a dozvěděl jsem se ovšem, co tomu předcházelo. Ale pak se tam objevil Mizuki a pokusil se mě i Naruta zabít, aby získal svitek. A aby Naruta zmátl ještě víc, prozradil mu to tajemství o zapečetění. Naruto tenkrát nevěděl, co se děje a plně nechápal dopad jeho slov. V jednu chvíli jsem myslel, že se přidá k Mizukimu, ale nakonec všechno dobře dopadlo a on pomocí techniky, kterou se naučil z toho svitku, porazil Mizukiho.“
„Techniku, “ zapřemýšlel Kiba. „Tím myslíte to stínové klonování?“
„Ano přesně tu,“ potvrdil mu to Iruka.
„Naneštěstí ta pečeť, kterou použil Yondaime,“ začala znovu Tsunade. „Začíná slábnout a Liška se dostává, čím dál častěji do nadvlády nad Narutovým tělem. Vždycky, když se přestane ovládat, využije svojí šance a přebere vedení.“
„Jako teď,“ přebrala si slovo Sakura. „Na naší minulé misi jsme znovu po letech potkali Orochimara s Kabutem. A všichni si dokážete představit, jak asi reagoval Naruto na jejich přítomnost.“
„No nadšeně asi ne,“ ušklíbl se Shikamaru.
„Naprosto se přestal ovládat,“ přisvědčil Sai, který se zrovna probudil a ztěžka se posadil.
„Sai, jak ti je,“ zeptal se Kakashi.
„Jde to,“ uklidňoval ho. „Horší je, že Akatsuki dostali Naruta. Než jsem upadnul do bezvědomí, viděl jsem, jak se Naruto vrátil do své normální podoby a pak i s ním zmizeli.“
„Sakra,“ zavrčela vztekle Tsunade.
„Co se stalo, když jste potkali Orochimara,“ zeptala se Ino a tím se vracela k původnímu tématu.
„Naruta pohltila červená chakra a obalila celé jeho tělo,“ vyprávěl Sai. „Narostly mu čtyři ocasy a on se změnil na miniaturní verzi Kyubbiho. Bylo to strašné. Vzduch se prudce oteplil a pálil. Orochimaru se ze všech sil bránil rozzuřenému Narutovi, ale bylo vidět, že má co dělat, aby si ho udržel dál od těla. Narutova síla byla neuvěřitelná a to byla jenom poloviční.“
„Kdyby tam s námi nebyli kapitán Yamato,“ povzdechla si Sakura. „Asi by se projevila celá síla Kyubbiho. Naštěstí ho dokázal vrátit zpátky do lidské formy.“
„Takže to znamená, že dostali dalšího ocasého démona,“ řekl po chvíli ticha Shikamaru.
„Kolik jich vlastně je,“ zeptal se Chouji.
„Gaara v sobě měl Jednoocasého – Shukaku,“ začal Iruka. „Pak jich je další sedm od dvouocasého po
osmiocasého. A nakonec je Kyubbi – devítiocasá liška.“
„Devět, zajímavé číslo,“ mumlal si pro sebe Shikamaru.
„Nejhorší na tom je, že nevíme kolik démonů už Akatsuki mají,“ řekla Shizune. „Můžou mít už všechny a tím jsou ještě nebezpečnější než předtím. A to nepočítám Orochimara.“
„Tím chceš říct, že Naruto už může být mrtvý,“ vykoktal ze sebe Lee.
Shizune sklonila hlavu a ta slova jí z úst vůbec nešla: „I to je možné.“
„Ne,“ vykřikla nahlas Hinata, což všechny překvapilo. Nikdy ji neslyšeli takhle zvýšit hlas. „To bychom cítili. On by neztrácel naději.“
„Máš pravdu,“ objal ji Kiba. Rozhlédl se po ostatních a řekl: „Najdeme ho. On by pro nás udělal to samé.“
„Měli bychom dát vědět Gaarovi,“ nadhodil Lee.
„Pravda,“ souhlasil Neji.
Tsunade se dívala na všechny mladé lidi v místnosti a musela se usmát. Jejich temperament jí připomínal jednoho z jich středu, který byl teď v nesnázích.
„Našel sis skvělé přátele,“ usmála se v duchu.

Naruto seděl v cele na míle daleko a přemýšlel, jak z toho ven. Tvář mu bortil pot, měl vysokou horečku, jakoby jeho tělo bylo něčím infikované a snažilo se to dostat ven. Nohu se pokusil narovnat, ale neměl potřebné vybavení, tak ji aspoň stáhl látkou. Ránu na boku si obvázal zbytkem látky, která mu zbyla z trička, které roztrhal na obvazy.
„Škoda, že mě Sakura nenaučila něco o léčení,“ zašklebil se, když si stahoval obvazy.

O další kus dál běžel Itachi následovaný svým mladším bratrem. Hlavou se mu táhlo mnoho plánu, jak od tam Naruta dostat, ale ani jeden se mu nelíbil. Byl neklidný, čemuž přidával Sasukeho pohled, který měl zaseklý v zádech.
„Budu muset hold improvizovat,“ zašklebil se a pokračoval v běhu.

to be continue

13.08.2008 13:14:17
morituri
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one