Křik, bolest a krev. To všechno představoval sen, který se zdál Dracovi. Házel sebou na posteli sem a tam, přikrývka se mu těsně omotala kolem těla, až ho skoro dusila. Z jeho úst vycházely divné zvuky, které nejblíže představovaly zděšené naříkání. Jeho mysl se pokoušela vzbudit, ale tentokrát ho sen držel více než normálně. Nechtěl se ho vzdát.

Dveře do jeho pokoje se prudce otevřely a dovnitř vběhl hnědovlasý mladík v pyžamových kalhotách, ani se neobtěžoval oblékat si župan, jak spěchal. Doběhl k posteli, klekl si na ní, popadl blonďáka za obě ramena a prudce s ním zatřásl.

„Draco, probuď se!“ téměř na něho křičel, aby přehlušil jeho steny.  Třásl s ním, aby ho vysvobodil ze zajetí noční můry, která spíše představovala věštecký sen.

Najednou se Dracovi oči prudce otevřely a odhalily vyděšený pohled. Ztuhnul, vyděšeně koukajíc před sebe s očima široce otevřenými.

„Draco?“ oslovil ho opatrně Neville.

„Harry….. musím….,“ snažil se mu něco sdělit, ale sen byl ještě moc živý, než aby se dokázal smysluplně vyjádřit.

„Co je s Harrym?“ začal Nev trochu panikařit.

„Se mnou nic,“ ozvalo ode dveří.

Iris se podíval přes rameno a uviděl tam stát Pyra s ještě větším hnízdem na hlavě než normálně. Měl na sobě jenom kraťase, které nosil na spaní, jelikož si pořád stěžoval, že mu je v noci teplo. Ale co přitáhlo Nevillův zájem, byl výraz na jeho tváři. Černovlasý mladík měl v očích vztek a napětí.

„Co se stalo?“ zeptal se teď Pyra a už si skoro připadal jak idiot, jelikož nic nechápal. Dokonce ani jejich psychické spojení mu nedalo žádné nápovědy.

„Útok na Harryho rodinu,“ vydechl Draco, který už se dost vzpamatoval. „Zdálo se mi o tom.“

„Kdy se to stane?“

„Právě teď,“ vydechl Harry ztuhle.

Neville chvíli zkameněle seděl, než vyskočil a skoro křičel: „Tak co tady ještě děláme? Voldemort spolu s nimi zabije spoustu nevinných a to tady chcete jenom tak sedět?“

Chvíli ticha přerušil, až Dracův hlas: „Iris má pravdu, Harry. I když ti nikdy neudělali nic dobrého, tohle by neměl nikdo zažít.“

Ice vstal z postele, mávl rukou a najednou byl plně oblečený v riflích a jednoduché košili. Neville následoval jeho příkladu. Podívali se po Pyrovi, jak se rozhodne, ale ten už byl také oblečený a čekal jenom na ně.

„Jdeme,“ zavelel a byl pryč.

„Vždycky tak hr,“ povzdechl si Ice a taky zmizel. Nev se jenom vědoucně usmál a též se přemístil.

 

Harry se v Zobí ulici objevil jako první a to co viděl, mu vzalo dech. Celá ulice byla v plamenech. Každý z domů olizovaly ohnivé jazyky, některé z nich už svoje dílo dokonaly. Za sebou uslyšel překvapený výdech patřící Nevillovi, který netušil, co je čeká. Černovlásek na nic nečekal a věrný svojí přezdívce povolal svou magii. Cítil, jak se kolem něho ovíjí a čeká na povel. Mladík zavřel oči a soustředil se na každý oheň, který cítil v nejbližším okolí. A uhasil ho. Když znovu otevřel oči, uviděl, jak domy už jen doutnají.

„Kudy?“ zeptal se Draco tiše.

Pyro mu neodpověděl a vydal se dobře známou nejkratší cestou k domu, kde dřív bydlel. Jak se k němu blížil, zmar a destrukce byly čím dál horší. Škody na domech i lidech. Těla obětí masakru Voldemorta a jeho nohsledů byla všude kolem. Někteří měli to štěstí a zemřeli rychle, ale na ostatních byly stopy po mučení. Neville, který měl dar pro léčení, cítil, jak v něm doutná vztek. Pro něho byl život posvátný.

Teď už Harry běžel. Tušil, co najde na čísle popisném čtyři, ale to ho nemohlo zadržet. Iris a Ice mu běželi v patách, jelikož ho nechtěli nechat samotnému. Nehledali přeživší, moc dobře věděli, že je už na všechno pozdě.

Najednou stáli před adresou Zobí ulice čtyři. A to, co uviděli, bylo hrozné. Nad zbytky domu, který vypadal, že explodoval zevnitř, se vznášelo znamení Zla a ozařovalo okolí zelenavým světlem. Na trávníku ležela tři těla. Neville na nic nečekal, jelikož jeho nadáním vycítil slabou známku života od jednoho z nich. Rozběhl se k němu a opatrně ho otočil. Samotný pohled na tvář byl hrozný. Tvář poznamenaná mučení a bolestí, ale i tak cítil trochu života, který v něm byl.

Potter se objevil vedle něho ve chvíli, kdy mu položil ruce na hruď v místech srdce a kolem nich se objevila zelená záře. Prudce se nadechl: „To je Dudley.“

„Žije,“ řekl Iris klidně. „Ale dlouho nebude, když ho odsud nedostaneme. Má zlomenou skoro každou kost v těle. Orgány taky prošly velkým poškozením, ale srdce bije, sice pomalu, ale bije. Jeho páteř je na třech místech zlomená, nevím, jestli ho dokážu zachránit, ale chci to zkusit.“

„Harry!“ ozvalo se naléhavě.

Dotyčný se otočil a pohledem vyhledal Draca, který klečel u postavy, která patřila ženě. Na nic nečekal a rozběhl se k němu.

„Ještě žije,“ zašeptal blonďák, když Pyro poklekl vedle něho. „Nejsem sice Iris, ale její zranění jsou dost těžká, vydrží už jen chvíli.“

Harry na sucho polkl, když si prohlédl tělo ženy, která ho přijala jako nemluvně pod svou střechu. Na první pohled byly vidět stopy po těžkém mučení. Krev zakrývala skoro každou část oblečení, která na ní zůstala. Pohledem sjel k jejím nohám. Na vnitřní straně stehen viděl krev, znovu naprázdno polkl, když si uvědomil, co by to mohlo znamenat. Vlasy měla místy vytrhané, na tváři několik sečných ran, stejně jako na zbytku těla.

„Zůstaň s ní,“ poručil mu Draco. „Jdu se podívat na toho posledního.“

Harry tiše přikývl, jemně jí sevřel dlaň a modlil se, aby už odešla do lepšího světa. Najednou sebou trhl, jelikož ucítil jemný stisk ruky. Podíval se překvapeně do jejího obličeje. Měla otevřené oči a přes závoj bolesti se na něho dívala.

„Teto Petunie,“ oslovil ji tiše.

„Harry,“ vydechla těžce. Hvízdavý zvuk napovídal, že má propíchnutou plíci.

„Nemluv, prosím,“ svezla se mu po tváři jedna slza.

Žena se jemně s bolestnou grimasou usmála: „Nemám… moc… času…….. prosím….odpusť.. nebyli….dobrý.“

„Pšš,“ pokoušel se jí zastavit. Nechtěl to slyšet. Teď už mu po tváři běželo více slz.

„Dudley…,“ zachrčela. „J..je…pořá..dku?“

„Bude,“ vydechl, i když věděl, že Nevillovi se nemusí podařit vyléčit mudlu. „Slibuju.“

„Děkuji,“ zašeptala. Několikrát se ještě sípavě nadechla, než se jí z očí vytratil lesk a zůstaly zírat do nebe. Její tělo ochablo Harrymu v náručí. I když mu nikdy nebylo matkou, kterou potřeboval, bolela ho její ztráta. Natáhl ruku a s potáhnutím jí zatlačil oči. Seděl tam, s hlavou skloněnou a plakal.

Mezitím se Draco vydal k poslední osamoceně ležící postavě. Už z dálky viděl, že nedýchá a taky věděl, kdo z rodiny chybí. Došel až k Vernonovi a opatrně ho otočil na záda. Pohled, který se mu naskytl, si bude pamatovat do konce života. Tělo těžce poznamenané mučením. Zavřel oči a odvrátil tvář. Ze vzduchu vykouzlil bílou plachtu, kterou zakryl mrtvé tělo muže. Krev se okamžitě vpila do bílé látky. Blonďák se ještě jednou podíval na zakrytou oběť Smrtijedských hrátek, než se k němu otočil zády a přešel k Nevillovi. Cestou hodil pohledem po Harrym, a když viděl, že pláče nad tělem své tety, nechal ho o samotě, aby ze sebe dostal všechen vztek a bolest.

„Jak je na tom?“ zeptal se Neva, když poklekl na druhé straně mladíkova těla.

„Špatně,“ odvětil hnědovlásek. „Musíme ho odtud dostat, co nejrychleji.“

„Neville,“ oslovil ho Draco se zvláštním podtónem v hlase. „Je to mudla. Víš dobře, že tvoje nadání působí jen na kouzelníky. Zbytečně budeš dávat Harrymu naději.“

Chtěl ještě něco dodat, ale Iris ho přerušil horečnatým hlasem: „Ale on odpovídá na moje snažení. Vím, že mudlové nemají magická jádra, která mi pomáhají v léčbě, ale on tak nějak reaguje na moji magii.“

„Cože?“ nechápal Ice a překvapeně se podíval na Dudleyho.

„Cítím v něm,“ nadechl se. „Cítím malé množství magie, která bojuje o jeho život společně se mnou.“

„Moták?“

„Možná,“ odvětil. „Ale tady mu nepomůžu. Chci ho vzít na hrad a budu potřebovat tvoji pomoc s lektvary.“

Draco chvíli mlčel, než přikývl: „Dobře. Běžte napřed. Já…“ Nedořekl a podíval se po Harrym, který stále klečel nad svojí tetou.

Nev se jenom smutně usmál a kývl, že rozumí. Pevně chytil mladíka za rameno a společně zmizeli.

Ice se po chvíli zvedl a přešel několika kroky k Pyrovi. Položil mu ruku na rameno a oslovil ho: „Harry?“

„Proč,“ zašeptal mladík. „Proč?“

„Nevím, Harry, to opravdu nevím,“ odvětil Draco tiše. „Ale něco vím jistě.“

Černovlásek k němu zvedl zmatený pohled svých smaragdových očí, jak nevěděl, o čem jeho přítel mluví.

Ice si klekl vedle něho a řekl: „Vezmeme je s sebou. Pohřbíme je v zahradě našeho hradu. Tam budou moci odpočívat v klidu a míru.“

Harry zavřel oči: „Děkuji, Draco. Děkuji.“

„Není proč děkovat, Pyro,“ odvětil blonďák. Mávl rukou a na ženino tělo se snesla stejná plachta jako na jejího manžela. Zvedl se zpátky na nohy a pomohl Harrymu.

„Půjdeme,“ řekl pevným hlasem Harry. „Postarej se prosím o strýce.“ A s těmito slovy zmizel i s mrtvou ženou. Po chvíli ho následoval i Draco.

 

V okamžiku, kdy se Draco i s tělem strýce Vernona přemístil, ozvalo se zdevastovanou ulicí několik hlasitých třesknutí, napovídající, že se sem někdo přemístil. Na místě činu se objevilo několik členů Řádu s Brumbálem v čele a i celé tři skupiny bystrozorů, kteří měli za úkol uvést ulici zpátky do původního stavu. Ale nikdo nečekal, to co uviděli. Všude kolem nich byl jen zmar.

„Svatá Morgano,“ vydechl Arthur Weasley, který se rozhlížel kolem sebe.

„Jdeme pozdě,“ konstatoval Remus při pohledu na zničený dům číslo čtyři.

„Hledejte živé,“ vydal Kingsley příkaz všem skupinám bystrozorů, ale všichni věděli, že žádného živého nenajdou. Kouzelníci i čarodějky se rozprchli do všech stran hledat zraněné.

Brumbál stál před domem, u kterého nechal před šestnácti lety malého Harryho Pottera, a díval se na to, co z něho zbylo.

„To nemohl nikdo přežít,“ vydechl Severus, který stanul po jeho boku. Sice se mu moc nelíbilo, že musí dál předstírat, že je na Brumbálově straně, ale byl to plán chlapců, který jim předal Sirius, když se vrátil.

„Dursleyovi,“ zeptal se Remus, který pátral mezi troskami. Cítil krev, vůni trochu podobnou Harryho, jelikož to byli jeho příbuzní, ale nikde neviděl jejich těla. Najednou se zarazil, poklekl a prsty přejel přes něco na zemi.

„Našel jsi něco,“ přišel k němu Snape, který si všiml jeho zaváhání. Pro jistotu hodil pohledem přes rameno, aby zjistil, co dělá Brumbál. Ale ten mluvil s Kingsleyem o situaci.

„Někdo tady byl,“ vysvětloval vlkodlak.

„Lupine,“ zavrčel Severus. „Byli tady Smrtijedi.“

„Ty nemyslím,“ odvětil muž klidně. Zkoumal zem u svých rukou. „Cítím slzy. Harryho slzy.“

Severus se prudce nadechl. Od návratu Siriuse se ani jeden z mladíků neozval. Nevěděli, jestli se jim něco nestalo. Nevěděli nic.

„Byli tady,“ upřesnil Remus. „Víc nevím. Nevím, jestli se zúčastnili nebo přišli až později.“

 

Neville se i s polomrtvým Dudleym přemístil do jednoho z volných pokojů a okamžitě zavolal skřítky: „Talyn, Zalu, Mie.“

Pokojem se rozlehlo trojité: „Ano, pane?“

„Budu potřebovat veškerou vaší pomoc,“ vysvětloval a ukázal na tělo v posteli. „Opatrně mu vezměte polštář, musí ležet na rovině. Najděte, co nejtenčí přikrývku a vyměňte jí za tuto. Zalu, okamžitě běž do lektvarové laboratoře a zapal pod kotlíky. Zůstaň tam a pomoz Dracovi, až přijde. Vyřiď mu, že potřebuju co nejvíce lektvarů proti bolesti, kostirost, bezesný spánek, jizvomast. Běž!“

„Ano, pane. Rozumím,“ uklonil se domácí skřítek mužského rodu a s prásknutím byl pryč.

Iris se otočil na mladíka v posteli a s radostí zjistil, že skřítky už vyměnily deku a polštáře. Usmál se a poděkoval jim. Podíval se po Mie a řekl: „Běž ohřát vodu, abychom ho mohli umýt od té krve. Musím vidět rozsah jeho zranění.“

Opět se ozvalo pop.

„Talyn,“ otočil se na poslední ze skřítků. „Pomůžeš mi z něho opatrně sundat oblečení.“

Skřítka kývla, že rozumí. Longbottom se zhluboka nadechl a přešel k posteli. Nejprve zkontroloval jeho srdce a dýchání. S úlevou zjistil, že srdce mu bije, sice velmi pomalu, ale bije. Dýchání bylo povrchové, ale celkem pravidelné. Poté mu velmi opatrně začali sundávat šaty. Na některých místech byly přichyceny v ráně a Nevillovi chvíli trvalo, než je uvolnil. Postupoval velmi pomalu, jelikož mu nechtěl způsobovat více bolesti, než už zažil. Několikrát uslyšel bolestný sten, který vyšel z mladíkových úst, ale naštěstí zůstával v konejšivém objetí bezvědomí.

Když sundali i poslední kousek šatstva, objevila se Miea s lavorem plným teplé vody. Přicupitala s ním k posteli a postavila ho na noční stolek.

„Výborně,“ pochválil ji, když zkontroloval teplotu vody. Nebyla ani příliš teplá, ani příliš studená. Tak akorát. Skřítka se potěšeně usmála.

Neville si zrovna vzal do ruky žínku, když se rozrazily dveře a dovnitř vpadl Harry. Na šatech měl pořád stopy krve, jak si stačil hnědovlásek všimnout, než k němu došel.

„Jak je na tom?“ zeptal se okamžitě Pyro.

Neville se otočil ke skřítkám a řekl jim, aby zatím opatrně omyly pacienta. Načež se věnoval Harrymu: „Nebudu ti lhát. Je na tom dost špatně.“

Další slova přerušilo hlasité pop a v místnosti se objevil Zalu. Uklonil se a řekl: „Pán Draco vzkazuje, že začal s přípravou lektvarů, které pán chce. Zatím posílá menší množství lektvaru proti bolesti a kostirost.“

„Děkuji,“ převzal si Neville několik lahviček s lektvary. Skřítek se znovu uklonil a zmizel.

„Neve,“ oslovil ho Harry s obavami v hlase.

Iris postavil lahvičky na stůl, než pokračoval: „Budu se snažit pro něho udělat, co mohu, ale neslibuju ti zázračné uzdravení. Jeho tělo i mysl jsou vážně poškozeny. Bude to chtít čas. Naštěstí v sobě má dost magie, která se mnou spolupracuje.“

„Magie?“ podivil se Pyro.

„Ano,“ potvrdil mu, že neslyšel špatně. „Je to překvapení, ale kdesi hluboko uvnitř má magické jádro s malým množstvím magie. Myslím, že ani neví, že je moták.“

„Moták,“ nevěřil Harry vlastním uším.

„Posílil jsem mu tep srdce, aby vydrželo, než se mu začnu věnovat. I dýchání se trochu uklidnilo,“ vysvětloval Nev. „Ale teď budu potřebovat klid, Harry, abych mohl začít.“

„Nemůžu zůstat?“ ptal se smutně. „Budu potichu.“

„Promiň, Pyro, ale ne,“ zarazil ho. „Potřebuju na práci klid. I kdybys byl ticho, pořád tě cítím přes spojení a to mi moc na klidu nepřidává.“

„Promiň,“ pocítil Harry potřebu se omluvit.

„Ne, neomlouvej se,“ usmál se Iris. Vzal ho kolem ramen a odvedl ke dveřím. Jemně ho vystrčil ze dveří a zeptal se: „Nemáš jinou povinnost?“

Harry se chvíli díval na zavřené dveře, než se rozešel cestou, která vedla do skleníku a zahrad. Měl práci, kterou musel udělat.

TBC
02.09.2011 11:52:18
morituri
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one