Ztráta a zisk 07

Byla temná noc, když se Konohou rozlehly bezpečností sirény. Skrytá Listová byla napadena. Tsunade vyskočila z postele a hnala se k oknu, ale přes temnotu noci nebylo skoro nic vidět. I když přeci v dálce se rýsoval obrovský stín a kolem něho občas zablesklo světlo – výbušné lístky.
„Proboha,“ zasténala a okamžitě se začala oblékat.
I ostatní ninjové už byli na nohou a pomáhali obyčejným lidem do evakuačních krytů.
„Tsunade-sama,“ ozvalo se za dveřmi Shizuniným hlasem.
„Já vím, už jdu,“ křikla v odpověď a rozrazila dveře. Rychlým krokem mířila ze svého bytu do operačního stanu – své kanceláře.
„Jaký je zatím stav,“ ptala se cestou.
„U severní brány stojí několik členů Akatsuki v čele s Painem a utočí, vším co mají,“ začala podávat hlášení. „U západní brány se objevil na Mandě Orochimaru spolu se zvučnými ninjy.“
„Už zase ten slizoun,“ zavrčela Tsunade, ale pokračovala dál v chůzi. „Jak probíhá evakuace?“
„Zatím podle plánů,“ ubezpečila jí.
„Výborně,“ pochválila ji. „A kde je Naruto?“
„No to jaksi nevím,“ vykoktala Shizune. „Ale předpokládám, že je někde se Sasukem.“
„V to doufám,“ přidala se k jejím představám Pátá. „Jinak tady bude horko.“

Sasuke na sebe začal házet oblečení, jakmile ho probrala siréna. Zrovna si oblékal triko, když z vedlejšího pokoje vyběhl Naruto plně oblečený.
„Co se děje,“ ptal se Sasukeho a úplně zapomněl, že s ním nemluví.
„Vesnice byla napadena,“ odpověděl a připínal si pouzdro s výzbrojí.
„Kým,“ nechápal Naruto.
„Pravděpodobně Akatsuki,“ zauvažoval, pak se podíval na Naruta pořádně a zeptal se: „Kam si myslíš, že jdeš?“
„Pomáhat,“ zarazil se Uzumaki.
„Tak to ať tě ani nenapadne,“ uzemnil ho Sasuke. „Ty zůstaneš pěkně tady a ani se nehneš! Rozumíš?“
„Proč,“ vztekal se.
„Protože jdou po tobě, ty troubo,“ zavrčel teď už vzteky Sasuke a vyhoupl se na parapet.
„Neříkej mi troubo,“ ohradil se.
„Na to není teď čas, prostě tady zůstaň a vystrkuj ani vlásek,“ probodl ho Sasuke temným pohledem a zmizel.
„To se ještě uvidí,“ zavrčel Naruto a rozběhl se ke dveřím.

„Kakashi, jaký je stav,“ ptal Sasuke, hned jak se dostal do kanceláře Páté.
„U severní brány jsou Akatsuki a u západní Orochimaru se zvučnými,“ odvětil klidně.
„Orochimaru,“ zavrčel Sasuke.
„Jo,“ potvrdila mu to Tsunade a pozorně se na něho zadívala. „Nevíš o tom něco?“
„Ne,“ řekl pevným hlasem.
„Dobře,“ uvěřila mu Pátá a vydala další rozkazy: „Vezmi si svůj tým a Kakashiho a zabijte toho hada, dřív než zničí vesnici. Jasný?“
Odpovědi se však už nedočkal, jelikož dotyční už byli pryč.

Naruto probíhal poloprázdnými ulicemi a nikdo se ho nepokusil zastavit. Všichni měli dost starostí se svými rodinami a přáteli dostat se do bezpečí krytů, nikdo se nezajímal o osamělého chlapce běžící ulicí. Uzumaki si to mířil přímo k západní bráně. Shoda náhod nebo jenom osud, ho vedl ke stejnému místu jako Sasukeho?

Tým sedm dorazil na místo bitvy s Orochimarem a hned se do ní zapojil. Sai vyvolal z jednoho svého svitku několik inkoustových lvů a ti se hned dali do práce v řadách zvučných ninjů. Sakura se do nich pustila holýma rukama a ti, kteří byli nejblíže, ochutnali její sílu. Kakashi použil několik technik, které se naučil od svých nepřátel, a Sasuke zapojil do bitvy svou katanu a techniky sharinganu. Ale i tak je bitva rozdělila a každý se musel postarat sám o sebe.

„Sasuke,“ ozvalo se mladému Uchihovi za zády syčivým hlasem.
„Nech mě hádat. Orochimaru?,“ zavrčel Sasuke a s vražedným leskem v očích se otočil na svého bývalého učitele. „Co tady chceš? Tebe ještě nepřestalo bavit prohrávat?“
„Ale ty jsi nám nějak vtipný,“ zašklebil se v odpověď legendární sannin.
Sasuke zaujal bojovný postoj a připravoval se na boj s Orochimarem, ten se jenom usmál a řekl: „S tebou bojovat nechci.“
„Ne, a s kýmpak,“ zajímal se Sasuke a přitom kontrolovat stav boje u ostatních.
„Nechci bojovat s nikým,“ ubezpečoval ho. „Přišel jsem si jenom pro toho liščího spratka.“
„Jen přes moji mrtvolu,“ zavrčel v odpověď Uchiha.
„I to se může stát,“ zasmál se, zničehonic se za Sasukem objevil Kabuto a přiložil mu ke krku kunai.
„Dlouho jsme se neviděli,“ pozdravil ho Sasuke a zůstal v klidu.
„Potěšení je na mé straně,“ zašklebil se Kabuto. „Vždycky jsem tě toužil zabít, a teď se mi to splní.“
„Myslím, že zůstane jenom u přání,“ odvětil klidným hlasem Sasuke, ale v hlavě mu to šrotilo, jak se snažil vymyslet, jak z této kaše ven.
„Uvidíme,“ zasmál se Kabuto.

Naruto se blížil k provizornímu bojišti, minul už i několik mrtvých listových i zvučných ninjou. Celé tělo se mu při té představě otřáslo.
„Doufám, že je Sasuke v pořádku, “ táhlo se mu hlavou a utíkal dál.
V další chvíli vběhl na prostranství, kde jako první uviděl Sasukeho mezi dvěma nepřáteli. V tu chvíli se mu skoro při tom pohledu zastavilo srdce.
„Sasuke,“ zašeptali jeho rty naprázdno. Poté, ale vykřikl: „Sasuke!“

Sasuke stál mezi Kabutem a Orochimarem a už měl i plán, jak se z toho dostat živý, ale přimrazil ho známý hlas: „Sasuke!“
Zděšeně se otočil a uviděl, tam stát Naruta. Srdce mu v tu chvíli vynechalo několik úderů. Vrátil svůj zrak na Orochimara a to co uviděl, se mu ani krapet nelíbilo. Na jeho tváři hrál vítězný úsměv.
„Sakra,“ zanadával v duchu, ale než se dostal k nějaké akci, předběhl ho Orochimaru.

„Výborně,“ zasmál se s pohledem upřeným na Narutovi. Ten se přitom pohledu zachvěl, a to co následoval, doslova vyrazilo Narutovi dech. Orochimaru otevřel pusu do neuvěřitelných rozměrů a odtud vylezl had. Ten také otevřel tlamu a protentokrát z něho vyšel meč.
Když to Sasuke uviděl, zařval: „Naruto, uteč! Hned zmiz!“
Ale ten byl tak ztuhlý děsem, že se nabyl sto pohnout. Orochimaru vyslal meč směrem k němu.
Sasukemu se rozevřeli oči hrůzou, v tu chvíli uvolnil pečeť, vytrhl se Kabutovi a jeho tělo nabralo obrovskou rychlost směrem k meči.
„Stihnu to,“ ptal se sám sebe v duchu a snažil se z těla vymáčknout co nejvyšší rychlost.

Naruto zpomaleně vnímal, jak se na něho žene ten meč. V poslední chvíli zděšeně zavřel oči a čekal na bolest. Ale ta se nedostavila, místo toho ucítil na tváři teplo. Pomalu otevřel oči, nad sebou uviděl stát postavu s roztaženými pažemi a mečem, který mu vylézal hrudi.
„Sasuke,“ vydechl překvapeně. Ten se jenom slabě pousmál a z úst mu vytekla krev.
„Proč jsi sem chodil,“ zeptal se Sasuke šeptem. V tu chvíli Orochimaru vytáhnul meč z rány a on se pomalinku sesunul k zemi. Ale před pádem ho zachránil Naruto.
„Proč, Sasuke. Proč jsi mě zachraňoval,“ ptal se se slzami v očích. Pevně ho sevřel v náručí a plakal.
„Já nevím,“ odvětil Sasuke a vykašlal trochu krve. „Moje tělo se pohnulo samo od sebe.“
„Sasuke,“ slzel Naruto. „Já …já…“
Sasuke z posledních sil natáhnul ruku, přitáhnul si Narutovu hlavu ke svým ústům a zašeptal mu do ucha dvě slova. Potom Narutovi v náručí ochabl.
A právě v tu chvíli se Narutovi vrátili všechny ztracené vzpomínky na minulost. Srdce mu sevřelo a on přes celou vesnici vykřikl: „Sasuke!“
Potom se podíval směrem na Orochimara a Kabuta. Jeho oči dostaly rudou barvu, začali se mu prodlužovat nehty na rukou. Opatrně položil Sasukeho tělo na zem a pak kolem něho začala vířit rudá charka. Liška se začala probouzet k životu.

„Naruto,“ zavrčela Liška skrz mříže svého vězení.
Naruto jenom znaveně zvednul hlavu, po tvářích mu ještě stále tekly slzy. Liška si ho pozorně prohlížela a pak ho překvapila slovy: „Půjčím ti všechno svou sílu.“
„Cože,“ nechápal Naruto.
„Půjčím ti sílu,“ zopakovala. „A zato musíš zničit všechny, kdo nám chtějí ublížit. Orochimaru nás chce na svoje pokusy a Akatsuki nejsou o moc lepší. Všechny je znič.“
„Ale,“ zakoktal se Uzumaki.
„Pomsti se,“ zavrčela Liška, chakra začala vyvěrat zpoza brány a mířila si to směrem k Narutovi. „Pomsti nás oba.“

Naruto stál uprostřed bitevního pole, rudá chakra mu už vytvarovala tři ocasy a nevypadlo, to že ho někdo dokáže zastavit.
Kabuto se přesunul k Orochimarovi a teď mu říkal: „Výborně, čtyři ocasy už neovládne. To bude naše šance.“
Orochimaru na to nic neřekl a pečlivě Naruta sledoval.

Z postraní uličky vyběhli Sakura, Sai a Kakashi. Byli přivolání Narutovým bolestným výkřikem Sasukeho jména.
„Co se tady proboha stalo,“ vyjádřila překvapení všech Sakura. Poté uviděla Sasukeho nehybné tělo a i její srdce se sevřelo: „Sasuke?“
Kakashi upíral svůj pohled na Naruta a bylo mu jasné, že teď už ho dokáže zastavit jenom Yamato a ten byl bůhví kde. Otočil se na Sakuru a Saie: „Sakuro, Sai, pokuste se dostat k Sasukemu. Jestli stále žije, mohlo by to Naruta zklidnit.“
Sakura kývla hlavou a vydala se za svým úkolem, Sai se jí držel za zády.
„No a já se pokusím najít Yamata,“ prohodil jen tak do větru Kakashi.

Naruto cítil, jak mu celým tělem proudí nezměrná síla.
„Tak to je síla Kyubbiho,“ pomysle si v duchu a za zády mu narostli hned další tři ocasy. Teď už jich měl šest, on stále jenom stál a pozoroval svého nepřítele.
„To přece není možný,“ ustoupil o krok do zadu Kabuto a nevěřícně se díval na šest ocasů.
„On se ho naučil ovládat,“ nevěřil Orochimaru a věděl, že když rychle nezmizí, může se mu to stát osudným. Ale než se stačil vůbec pohnout, tak se pohnul Naruto. Obrovskou rychlostí se hnal na Orochimara s Kabutem. Byl odhodlaný pomstít Sasukeho, jeho přítele a milovanou osobu. Byl připravený u toho i umřít, aby mohl být navěky s ním. Zachvěl se a k šesti ocasům se přidali další tři. Teď jí proudila skutečná síla Devitiocasé lišky.
Natáhnul svojí ruku, která byla zostřená drápy a chakrou, a mávnul jí směrem k nepříteli. Ani jeden z nich nestačil nijak zareagovat, byl na ně příliš rychlý. To co z nich zbylo, spadlo na zem do dvou úhledných hromádek. Žádný z nich nestačil vydat ani hlásek.
Naruto se rozhlédl po dalších nepřátelích, ale nikoho dalšího neviděl. Zvuční ninjové, když viděli, co se stalo jejich vůdci, zmizeli.
„Akatsuki,“ zavrčel a oči se mu zúžily do dvou červených štěrbin. Vší silou se odrazil od země a vydal se směrem k druhé bitvě.

U severní brány byl boj poněkud tužší. Akatsuki útočili těžkými technikami a ninjové Listové v čele s Tsunade měli, co dělat, aby aspoň udrželi svoje pozice.
„Tsunade-sama, už to dlouho neudržíme,“ řekla zadýchaně Shizune.
„Já vím,“ odsekla Tsunade a přemýšlela, jak se jim dostat na kobylku. „Co posily?“
„Nemůžou dorazit včas,“ zavrtěla hlavou Shizune. „Musíme to zvládnout sami.“
„Nevím jak,“ vztekala se Tsunade.
A jako by jí nebesa vyslyšela, objevil se na scéně Naruto. Ocasy vířili vzduch a prudce ho oteplovali. Seděl na bráně a pozoroval dění kolem sebe.
„Není to Naruto,“ vykoktala zděšeně Shizune.
„Ježíši,“ zasténala Tsunade. „Okamžitě najdi Yamata.“
„To nebude nutné,“ ozval se za ní Kakashi.
„Cože,“ nechápala Shizune a otočila se na něho.
„Podívejte se pořádně,“ začal vysvětlovat. „Plně se ovládá a plně ovládá svou sílu.“
„To znamená, že,“ zarazila se Shizune.
„Liška mu dala všechnu svou sílu,“ potvrdil jí to Kakashi.
Ozvala se obrovská rána. Všichni se podívali po zdroji toho hluku. Zjistili, že Naruto už na bráně nesedí. Teď byl v prostředku mezi nepřáteli a nevypadalo to, že by měl nějaké problémy si je udržet od sebe. Spíš to vypadalo, že Akatsuki mají menší problémy s ním. A najednou bylo po boji. Naruto trůnil mezi mrtvolami a rozhlížel se kolem, kdo se ještě odváží si s ním zahrávat.
„Ale co teď,“ nechápala Shizune při pohledu na Naruta.
„Co ho tak rozčílilo,“ zeptala se Tsunade a zadívala se zkoumavě na Kakashiho.
„Sasuke,“ řekl smutným hlasem.
„On je mrtvý,“ zeptala se Pátá.
„Nevím, je u něho Sakura,“ zavrtěl hlavou Kakashi. „Ale vím, že se mezi těma dvěma něco dělo, a že to vyvrcholilo dnešní bitvou.“
„Aha,“ řekl Tsunade a sledovala, jak se Naruto vydává zpátky k západní bráně.

to be continue

13.08.2008 12:19:25
morituri
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one